ESC 2020 VS 2021 (2.) – Jak si vedou letošní navrátilci?

Celkem 26 reprezentantů dostalo od svých zemí druhou šanci.

V předcházejícím článku z naší třídílné série jsme se zabývali reprezentanty z minulého roku, které letos bohužel na Eurovizi v Rotterdamu neuvidíme. Nyní přišla řada na tu příjemnější část, kterou jsou navrátilci s novými písněmi. Pojďme se tedy na našich 26 šťastlivců podívat.

Kliknutím na jednotlivé interprety v textu si můžete připomenout jejich loňskou píseň, letošní písně pak doklikáte napravo mezi vlaječkami aktuálních medailonků.

Zatímco převážná většina letošních soutěžících byla svými zeměmi oslovena přímo, někteří takové štěstí neměli. Konkrétně jimi byli estonský zpěvák Uku Suviste a litevská skupina The Roop. Estonsko i Litva se totiž rozhodly uspořádat svá tradiční národní kola. Uku i The Roop měli od organizátorů slíbená zajištěná místa ve výběrech a řádně toho využili. Uku Suviste zvítězil se svou písní The Lucky One a The Roop s písní Discoteque dokonce získali nejvíce hlasů v historii všech litevských výběrů.

Malé, ale zato výrazné změny v reprezentaci potkaly Belgii a San Marino. Belgii bude stejně jako minulý rok reprezentovat kapela Hooverphonic, ale letos ji uvidíme v trochu jiném složení. Zatímco minulý rok byla hlavní vokalistkou mladá zpěvačka Luka Cruysberghs, pro letošní ročník kapela oznámila návrat zpěvačky Geike Arnaert, která působila v Hooverphonic během jejích úplných začátků. Také San Marino se rozhodlo zvolit svojí reprezentantku Senhit znovu. Oproti minulému roku by letos ovšem neměla být na stagi v Rotterdamu sama. V jejím soutěžním songu Adrenalina se totiž objevil i známý americký rapper Flo Rida, který veřejně potvrdil, že pokud to situace dovolí, měl by na Eurovizi za San Marino odcestovat i on.

Dvě země pro svého reprezentanta letos uskutečnily národní kolo. Byli jimi Izrael a Španělsko. Izrael bude opět reprezentovat zpěvačka Eden Alene, která v lednu představila tři soutěžní písně, z nichž byla nakonec vybrána píseň Set Me Free, která následně prošla slibovaným revampem a její finálová verze byla zveřejněna až v březnu. Blas Cantó španělskému publiku představil písně dvě a vybrána byla balada Voy a Quedarme.

Neobvyklý způsob výběru letos zvolilo Bulharsko. Tam se rozhodli využít vydání debutového alba jejich reprezentantky Victorie, přičemž se různými způsoby ptali eurovizních fanoušků a odborné veřejnosti, kterou z Victoriiných šesti skladeb by nejraději viděli na Eurovizi. Přestože finálová volba závisela pouze na zpěvačce a jejím týmu, Victorie potvrdila, že její píseň Growing Up Is Getting Old získala nejvíce pozitivních reakcí a vystoupí s ní v Rotterdamu.

Některé země se rozhodly svého reprezentanta zvolit znovu i přesto, že proto museli zrušit svá tradiční národní kola. Takto zvolení reprezentanti jsou Daði og Gagnamagnið (Island), Montaigne (Austrálie), Ana Soklič (Slovinsko), Samanta Tina (Lotyšsko), Go_A (Ukrajina), Hurricane (Srbsko), Natalia Gordienko (Moldavsko) a Benny Cristo (Česko). Všichni z těchto reprezentantů zvolili i svou soutěžní píseň interně.

Někteří reprezentanti byli minulý rok zvoleni pomocí národního kola, ale jejich píseň byla zvolena interně. To je případ Tornikeho Kipianiho z Gruzie a Destiny z Malty. Obě země pro své reprezentanty zvolily písně interně i letos.

Poslední skupina reprezentantů jsou ti, kteří byli interně zvoleni v obou ročnících. Do této skupiny patří Efendi (Ázerbájdžán), Stefania (Řecko), Lesley Roy (Irsko), James Newman (Spojené království), Vincent Bueno (Rakousko), Gjon’s Tears (Švýcarsko), Roxen (Rumunsko), Jeangu Macrooy (Nizozemsko) a Vasil (Severní Makedonie).

Kdo si podle vás oproti loňsku nejvíce polepšil a kdo naopak nejvíce pohoršil? Hlasujte v následujících anketách!