OD MÄLMO K MALMÖ: Jak se stala Eurovize aktivistickou soutěží?

V novém cyklu Od Malmö k Malmö se během několika týdnů vrátíme zpět do historie ročníků a detailněji je zhodnotíme. V prvním díle se zaměříme na dva nejstarší ročníky, tedy ročník 2013 ze švédského Malmö a 2014 z dánské Kodaně. Proč začala být soutěž aktivistická? Kteří známí interpreté reprezentovali na Eurovizi svou zemi? A proč byla německá skupina Cascada obviněna z plagiátorství? Podcast Eurovizní pokec si můžete přehrát níže nebo na následujících platformách: Spotify, Apple podcasts, Google podcasts, Youradio Talk a České podcasty.

Co v dílu uslyšíte?

Porovnali jsme jednotlivé prvky obou ročníků. Bylo lepší pódium v Malmö nebo v Kodani? Jak lahodily našemu oku eurovizní vizuály? A jak hodnotíme kreativitu sloganů?

V roce 2013 dala na pódiu finská zpěvačka Krista Siegfrieds lesbický polibek své backvokalistce. V roce 2014 zase vyhrála první drag queen Conchita Wust. Jsou ročníky 2013 a 2014 průlomové? Stala se soutěž vítězstvím Conchity Wurst více aktivistickou?

V ročníku 2013 se rozpoutala diskuze nad plagiátorstvím u skladby Německa. Píseň Glorious německé skupiny Cascada měla připomínat Euphorii od Loreen. Jsou si písničky skutečně tak podobné?

Valentina Monetta je bezesporu ikonou Eurovision Song Contest. Shrnuli jsme její dosavadní 4 vystoupení v soutěži a zaměřili jsme se na její vystoupení v letech 2013 a 2014. Proč byl její nepostup v roce 2013 tak překvapivý?

Na závěr jsme okomentovali a připomněli si naše nejoblíbenější skladby.

POUŽITÉ SKLADBY V TOMTO DÍLE:

• Emmelie de Forest – Only Teardrops
• Conchita Wurst – Rise Like a Phoenix
• Cascada – Glorious
• Anouk – Birds
• Nodi Tatishvili & Sophie Gelovani – Waterfall
• Valentina Monetta – Crisalide (Vola)
• Dina Garipova – What If
• The Common Linnets – Calm After The Storm
• Donatan & Cleo – My Słowianie – We Are Slavic
• Carl Espen – Silent Storm