TOP 5 letošní Eurovize podle ESC Areny (díl druhý)

Kdo jsou favorité dalších členů týmu webu ESC Arena?

Pepa

Letos mám pocit ze soutěžních písní převážně pozitivní. Především co se týče automatických finalistů, kterým se v posledních letech až na světlé výjimky příliš nedařilo. Věřím, že letos budou mít štěstí hlavně Španělsko a Spojené království, kterým bych vítězství přál z celého srdce, ostatně i domácí Itálie má vyhlídky na opětovné vítězství nadějné. Stejně je na tom u mě i Polsko, které jsem si velmi oblíbil a také by si svou první eurovizní výhru zasloužilo. V mé TOP 5 najdeme i Rakousko, které letos hodně překvapilo, ale zde se velmi obávám živého vystoupení, které může dobrý taneční song úplně potopit. Své o tom ví jak Polsko z roku 2018, tak třeba Finsko z roku 2019. Naopak velké zklamání přišlo například z Bulharska, Gruzie, Lotyšska nebo Slovinska, od kterých jsem očekával mnohem lepší soutěžní počiny. Se vším ale zcela jistě (ostatně jako každý rok) zamíchá živé vystoupení a to, jak se podaří píseň přenést na obrovské jeviště se všemi jeho technickými vymoženostmi. Určitě se najdou tací, kteří překvapí, a na druhé straně jedinci, kteří mohou překvapivě propadnout.

Česká píseň je ostatně kapitola sama pro sebe. Naše šance jsou letos velké, takže musíme doufat, že vše v Turíně klapne a po krátké pauze se opět podíváme do eurovizního finále. Náš taneční song Lights Off má relativně širokou podporu napříč Evropou a to je společně s faktem, že uzavíráme druhé semifinále, naší největší výhodou.

  1. Itálie
  2. Rakousko
  3. Polsko
  4. Spojené království
  5. Španělsko

Pavel

Přemýšlím, z kterého konce bych měl letošní eurovizní dění z mého pohledu uchopit. A nepřemýšlím krátce. Již od prvních národních kol jsem měl své favority, z nichž velká část v průběhu týdnů příliš neuspěla. Až do chvíle, kdy jsme znali konečnou podobu všech songů pro Eurovizi v Turíně, mě provázely rozporuplné pocity. Nemohl jsem si najít jasného favorita a k některým písním jsem si nemohl najít tu správnou cestu. Nejasnosti ze strany italských pořadatelů Eurovize mě neuklidňovaly.

Zaplakal jsem ve chvílích, kdy můj milý Aidan zůstal na sice krásném, ale pro mě zcela bezvýznamném, druhém místě maltského národního kola a já zůstal odsouzen ke sledování dojaté Emmy Muscat. Která nakonec usoudila, že její soutěžní píseň byla natolik špatná, že potřebovala vyměnit. Za ještě horší. Podobně zoufalé pocity mě přemohly při sledování Srbska. Žena, myjící si tři minuty ruce v lavoru a vyprávějící v srbštině o problémech se zdravotním pojištěním v Srbsku, mě vůbec nepřesvědčila o tom, že by měla být lepší než Zorja. Zorja se svou nádhernou písní Zorja a se svým zvonivým hlasem s folklorním nádechem. Nechápal jsem. A se smutkem přemýšlel, koho dám na první místo v žebříčku letošního ročníku. Ritmu ani Zorja již nebyly možností.

Naštěstí přišlo oblíbené italské Sanremo, které ukázalo, že můj hudební vkus nezemřel a že dokáži ocenit krásné a hodnotné songy. Brividi je tomu zářným příkladem. Stejně tak každoročně kvalitní švédský Melodifestivalen. Hold Me Closer se stala klenotem letošního ročníku a Cornelia svým charismatem oslovila, věřím, nejen mě. I Stefan a Maro mě potěšili svými úspěchy na pódiích v Estonsku a Portugalsku. Zbytek mých pochybností o letošní Eurovizi dokázaly rozptýlit interní výběry. A to nejen nizozemský v podobě melancholické písně De diepte a švýcarský v prezentaci melodie Boys Do Cry, ale také výběr songů z Černé Hory, Arménie a Spojeného království.

Stále jsem však nemohl najít svého vítěze. Dlouho jsem na vrcholu mého osobního pořadí udržoval Itálii, i když jsem cítil, že tam nepatří. A potom jsem se zaposlouchal do skladby Ela a tím si Andromache získala mou plnou přízeň. Zveřejněna byla již nějakou dobu, ale k mému srdci se dostala až postupem času. A už tam zůstala. Ano, letošní ročník bude, řekl bych, nezapomenutelný, ostatně jako všechny předchozí. I když je a pravděpodobně ještě opět bude plný nejistoty, technických komplikací a nejasností ze strany pořadatelů, já mám hotový svůj žebříček, vstupenky na živé přenosy mám připravené na zavazadle s cedulkou Turín a jsem plný nadšení. Eurovize může začít!

  1. Kypr
  2. Itálie
  3. Švédsko
  4. Estonsko
  5. Portugalsko

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..