TOP 5 letošní Eurovize podle ESC Areny (díl první)
Kdo jsou favorité týmu webu ESC Arena?
Honza
Jako tomu u mě bývá každým rokem, až během dubna se postupně smiřuji s výsledky některých národních kol a přestávám se zasnívat, jaké by to asi bylo, kdyby můj obrovský favorit na Eurovizi zazpíval. Na přelomu dubna a května už poté odpouštím těm, kteří mé velké favority porazili, a na některých dokonce nalézám světlé stránky. I přesto se nemohu zbavit smutku nad zeměmi, jako je Srbsko, Slovinsko nebo Norsko, které bych měl s tím „správným“ vítězem v dnešní TOP 5 zcela určitě. Nedá mi vedle Zorji a Elsie nevyzdvihnout především slovinské duo Luma, jejichž píseň All In by byla zřejmě mým vítězem.
Na druhou stranu ale proběhlo několik národních kol, jejichž vítězové mě velmi mile překvapili. Samozřejmě, že hovořím především o Portugalsku. Netajím se tím, že právě Saudade, saudade od zpěvačky MARO je pro mě letos jednoznačnou jedničkou od prvopočátku, tedy ještě z doby, kdy rozhodně nepatřila mezi adepty na portugalskou reprezentaci. Vlastně celá moje pětka je složena z vítězů národních kol. Často se říká, že interní volby „zachraňují“ daný ročník, minimálně u mě to tedy letos určitě neplatí. Za Portugalskem totiž hrdě obdivuji Švédsko, Itálii a Estonsko. Především švédská vítězka mě velmi potěšila a tato země se po dlouhé době vymanila z nudného a prvoplánového europopu. O páté místo se pak u mě vedl relativně těsný souboj, rozhodl jsem se nakonec ocenit Albánii, na jejíž turínské vystoupení jsem obzvlášť zvědav.
Letošní Eurovize je velmi různorodá a ano, i letos nás čeká několik podprůměrných vystoupení. Upřímně nechápu nadšení ostatních, mluvíme-li o reprezentantech Srbska nebo Finska, a už vůbec nepochopím, co si slibuje svými kroky taková Malta. Každopádně letos očekávám tuhý boj o vítězství a ačkoliv mám ukrajinskou píseň moc rád, neočekávám, že nakonec promluví do onoho boje o příčku nejvyšší. Byť srdce hlasujících diváků mohou Kalushi oslovit naprosto určitě. Já však očekávám výhru Švédska nebo Řecka.
- Portugalsko
- Švédsko
- Itálie
- Estonsko
- Albánie
Vladimír
Eurovize 2022 se nezadržitelně blíží a nezbývá nic jiného, než se s vámi podlit o několik osobních poznatků, které se týkají letošního ročníku. Letos se na největším favoritovi shoduji jak s českým fanklubem OGAE, tak i s celkovými mezinárodními výsledky hlasování OGAE klubů. Touto zemí je Švédsko zastupující zpěvačka Cornelia Jakobs s písní Hold Me Closer. Upřímně letos doufám ve vítězství této severské země, která by počtem sedmi výher dorovnala Irsko a potvrdila tak svoje unikátní a silné postavení na celosvětové hudební scéně. Velmi skepticky se stavím k favorizování Ukrajiny z důvodu válečného konfliktu a částečně také Itálie, která Eurovizi letos pořádá. Dovolím si zde být i trochu sobecký a za všechny fanoušky a eurovizní novináře, kteří na Eurovizi pravidelně jezdí, si přát konečně hladký průběh následujícího eurovizního ročníku, kterého bychom se v případě výše zmiňovaného vítězství Švédska pravděpodobně nemuseli obávat.
Co však může v konečném důsledku hrát v neprospěch této země je to, že už máme poměrně dobrou představu o tom, jak bude celé vystoupení Cornelie Jakobs vypadat a nedá se příliš očekávat, že by mohla ještě něčím dalším, na rozdíl od ostatních reprezentantů, překvapit. Stejně jako loňští Måneskin se i tentokrát může vyšvihnout někdo doposud nenápadný, kdo si srdce diváků a poroty získá až přímo v Turíně. Za mě k tomu má například velmi dobře našlápnuto třeba Španělsko a u mě stále čím dál více rostoucí Albánie, které rovněž obě zařazuji do své top 5.
Nezdá se, že by zejména v posledních letech na Eurovizi panoval nějaký jednoznačný trend, který by vždy dopředu určoval vítěze. S prvními zkouškami se vše naprosto mění a karty se přerozdělují. Ukazuje se, že nakonec dokáže zvítězit ten, kdo vlastní autenticitu dokáže nejlépe otisknout do svého pódiového vystoupení a tím strhnout masy lidí za slušné podpory poroty. Všem účastníkům tedy přeji, aby si celé dva nabité eurovizní týdny co nejvíce užili a českému reprezentantovi We Are Domi co nejlepší umístění – ideálně v top 10.
- Švédsko
- Norsko
- Španělsko
- Malta
- Albánie
Daniel
Letos jsem byl poctivější, co se národních kol týče. Snažil jsem se průběžně poslouchat soutěžní písně většiny výběrů a můžu říct, že jsem letos s konečnou čtyřicítkou moc spokojen. Z celého ročníku musím vyzdvihnout především dvě skladby. Tou první je Meeletu od zpěvačky Maian, která vystoupila v estonském kole Eesti Laul. Přestože skončila už ve čtvrtfinále, její pohodový zvuk a dynamický beat mě při poslechu mého playlistu na Spotify často doprovázejí dodnes. Tou druhou, o níž jsem nevěřil, že ji uslyším až z Turína, je pak výše zmíněná saudade, saudade od Portugalky MARO. Jsem rád, že fanoušci Festivalu da Canção, se kterými skoro pokaždé sdílím hudební vkus, nadále hlasují pro autentické a osobité skladby jako je tato!
Přestože jsem byl ze začátku zklamaný z toho, jak vypadaly výsledky národních kol a interní volby, teď je pro mě těžké sestavit žebříček TOP10, jelikož se mi všechny skladby, které se do něj vešly, líbí víceméně stejně. Kromě finální TOP5 nesmím tedy opomenout několik dalších velmi povedených čísel, jimž za dva týdny pošlu hlasy. Mezi ně patří Španělka Chanel a její obdivuhodné taneční nadání, reprezentantka Kypru Andromache, která mě zvukem skladby Ela přenáší do božských sfér starověkého Středomoří, nizozemská umělkyně S10 se svou melancholickou De diepte, orientální rytmy v doprovodu nepřeslechnutelného a nezaměnitelného hlasu Ronely z Albánie, taneční pecka norských Subwoolferů a nakonec charismatická a vždy profesionální Monika Liu z Litvy.
Z mé finální pětky si zvláštní pozornost zaslouží Konstrakta ze Srbska. Ačkoli jsem na národní kolo Pesma za Evroviziju neměl čas ani nervy, zhlédl jsem alespoň vyhlášení výsledků. Nejdřív jsem nechápal, co se dělo, načež jsem začal pátrat po tom, proč ta paní zpívá o slezinách. Teď už rozumím a tleskám! Mám rád, když se na Eurovizi objevuje autorská tvorba se smysluplnou myšlenkou, která je navíc v případě písně Biti zdrava pojatá netradičně kreativně a s humorem. Letošního vítěze je těžké předpovědět, mrzí mě ale komentáře zatracující případné ukrajinské vítězství. Právě Stefania totiž patří mezi mé absolutní favority a to určitě ne kvůli válečné situaci, které Ukrajina právě čelí.
- Portugalsko
- Ukrajina
- Srbsko
- Švédsko
- Island
Hezký, díky za sdílení vašich TOP 5, těším se na zbytek 😊.
Super, že zmiňujete i ta národní kola. Pro mě nejoblíbenější písnička letošního ročníku je Irama – Ovunque sarai (Sanremo) 💙… ale za účast dua Mahmood & Blanco se nezlobím, stejně jsou u mě na prvním místě, asi jsem italofilka 😁.
Portugalsko se mi též moc líbí! Doufám, že skončí vysoko 👍