Alternativní verze písní z Eurovize 2021

Někteří letošní reprezentanti představují akustické či další alternativní verze svých písní pro Rotterdam.

Už jsme si zvykli, že vedle oficiálních verzí všech soutěžních písní také vychází jejich karaoke verze. Ostatně právě ty byly nyní vypuštěny do světa a vy si je můzete pustit například na YouTube nebo dalších oficiálních kanálech. Mimo to ale někteří přichází s prvními živými verzemi nebo dalšími podobami svých písní. Nejčastěji se jedná o písně akustické, ale najdeme i verzi symfonickou, s kapelou nebo ve stylu burlesky.

Již v neděli jsme vás informovali o první živé verzi Bennyho songu omaga v podobě s kapelou a také v netradiční verzi odlišné od té, kterou za pár týdnů uslyšíme v Rotterdamu.

Symfonickou verzi své písně Je me casse pak představila malťanka Destiny, která se aktuálně řadí mezi největší favority na celkové vítězství. Doprovází jí Maltský filharmonický orchestr a ve videu se můžete kochat krásnou maltskou scenérií pevnosti St. Elmo.

K favoritům patří i Gjon’s Tears ze Švýcarska. Jelikož oficiálně zveřejnil pouze videoklip, tak se čekalo na živé vystoupení. To proběhlo ve španělské televizní show, vy se na živou verzi Tout L’Univers můžete podívat nyní.

Vše začalo ale již v prosinci, když během druhého večera albánského národního kola Festivali i Këngës zazněly tamější písně v akustické verzi. Takže máme i albánskou píseň Karma od Anxhely Peristeri.

Čistě akustická verze se přímo sama nabízela v případě Portugalska a skupiny The Black Mamba. I jejich píseň Love Is On My Side si tak můžeme užít trochu jinakm než jak ji známe z národního kola Festival da Cancao.

Mezi letošní velké favoritky patří Barbara Pravi z Francie. Její šanson Voila je pro akustickou verzi jako dělaný.

Trochu jinou cestou šla Efendi z Ázerbájdžánu. Ta svou rychlou a taneční píseň Mata Hari představila v pomalejší verzi stylizovanou jako pianovou baladu.

Když jsme u těch odlišných verzí, tak Jendrik z Německa zahrál svou píseň I Don’t Feel Hate nejen akusticky, ale částečně také v žánru burlesky. Zvolil tak podobnou metodu jako Efendi, kdy píseň představil v odlišném tempu, než jak zazní na Eurovizi.

Když už jsme u těch tempových odlišností, tak bychom neměli zapomenout zmínit Samantu Tinu z Lotyšska. Její hlas je možná letos jedním z nejsilnějších, ale o to více vynikne její skladba The Moon Is Rising v akustické podobě.

Akusticky svou verzi představila i bulharská reprezentantka Victoria, která Growing Up Is Getting Old živě představila již během koncertu, kdy oznamovala výsledky výběru své písně pro Rotterdam.

V neposlední řadě pak s akustickou verzí písně Loco Loco přišly také srbské reprezentantky Hurricane.

Která z těchto jedenácti alternativních verzí se vám líbí nejvíce? V anketě máte jeden hlas. V dalších týdnech se podíváme i na další (nejen) akustické verze, které letošní reprezentanti představí.