Na stage v Basileji se postavila druhá polovina účastníků prvního semifinále.
Nejdříve jsme vám přinesli první záběry z prvních zkoušek letošní Eurovize tak, jak je zaznamenaly objektivy fotoaparátů od profi fotografek přímo v St. Jakobshalle. V neděli pak byla řada na soutěžících ze zbytku prvního semifinále. Pojďme tedy společně nahlédnout pod pokličku jejich připravených vystoupení.
Nedělní zkoušky otevřel Kyle Alessandro z Norska se svou skladbou Lighter. Kyle je nejmladším účastníkem letošní Eurovize, ale to ho rozhodně neřadí mezi outsidery. Z Norska si přivezl většinu propriet, které jsme viděli v národním kole Melodi Grand Prix, ale stage v Basileji nabízí mnohem více prostoru jak na samotném jevišti, tak i na LED pozadí, kde se (opět) objevují hory, které se tak v letošní Eurovizi stávají jakýmsi leitmotivem, který jsme mohli vidět již v několika vystoupeních. Ze čtveřice tanečníků je trojice, těšit se můžete i na breakdance a světelnou show, kterou také doplní ohňové efekty. Nechybí ani brnění, které má na sobě Kyle, takže vypadá jako novodobý rytíř.
Po zkoušce Norska se k fanouškům donesla nemilá zpráva, že Kyle musel podstoupit vytržení jednoho zubu moudrosti a několik dní by neměl zpívat ani dělat fyzicky náročné aktivity. Přejeme mu brzké uzdravení a co nejméně bolestí, aby si zbytek svého pobytu v Basileji užil naplno až do sobotního finále!
Pokud jsme zmiňovali světelnou show u Norska, tak to byl pouze předkrm, než přijde hlavní chod v podobě Belgie a Red Sebastiana s jeho tanečním hitem Strobe Lights. Celému vystoupení totiž stejně jako v belgickém národním kole Eurosong dominuje černo červený mix blikajících světel. Žádná LED plocha nezůstane tentokrát nevyužita. Red Sebastian zůstává věrný svému jménu a má na sobě červený PVC kostým, ale platformu, na které vystupoval v Eurosongu, si nepřivezl a stojí nohama pevně na zemi. Stejně jako jeho předchůdce z Norska, i Red Sebastian zúžil své tanečníky ze čtyř na tři.
Nyní je čas na druhou přestávku v podobě vystoupení Itálie, ale finalisté první zkoušky teprve čekají, takže na Lucia Corsiho si ještě pár dní počkáme.
Doposud jsme u všech vystoupení zmiňovali podobnosti a odlišnosti od vystoupení v národním kole. To však není případ Ázerbájdžánu, u kterého tohle srovnání nemáme. Skupina Mamagama tak během své písně Run With You vystoupí na stage v Basileji doslova jako nepopsaný list a vyhne se všem srovnáním. Trio se pohybuje uprostřed jeviště v jakémsi světelném okruží připomínajícím svatozář na podlaze. Celé vystoupení se nese v duchu funk-popu, který však doplňuje ázerbájdžánský tradiční nástroj saz. A v případě doprovodných tanečníků zde máme hattrick, protože potřetí v řadě tu máme tři tanečníky, kteří však ještě mají na LED pozadí svá stínová dvojčata. Oblečení skupiny Mamagama je kožené, někteří členové dokonce nemají rukávy, asi pro snadnější fejkovou hru na hudební nástroje, tanečníci ještě své finální kostýmy neměly. Na závěr nechyběly ani ohňové efekty.
Gabry Ponte, který s písní Tutta l’Italia reprezentuje San Marino, přináší do Basileje píseň, která nenechá nikoho v klidu a tancovat s ním bude celá St. Jakobshalle. Gabry má na sobě stříbrnou kombinézu, doprovod mu dělá dvojice vokalistů, kteří celou píseň odzpívají, zatímco Gabry je ve středu pozornosti za svým DJským pultem. Namísto tanečníků ze sanmarinského národního kola tu tentokrát máme hráče na akordeon a tamburínu. Je dost výjimečné, že pozornost není vůbec věnována tomu, kdo celou píseň odzpívá, ale ve výjimečných situacích se to i na Eurovizi stává. Celé vystoupení má nádech skandování při fotbalovém zápase, což ještě korunuje využití pyrotechnických efektů na maximum. Otázkou tak zůstane, jestli se Gabrymu Ponte takto „sólově“ bude dařit lépe, než když se podílel s LUM!Xem na rakouské skladbě v roce 2022.
Po sanmarinské divočině v podání Gabryho Ponte musí cokoliv vypadat lehce umírněně a je to i případ dua Shkodra Elektronike z Albánie a jejich písně Zjerm. Jak obvykle albánské skladby prochází revampem, tak letos se Albánie v rámci revampu spíše zaměřila na staging než na píseň a vypadá to, že to byl krok správným směrem. Z toho, co jsme viděli ve Festivali i Këngës, se do Basileje nedostalo téměř nic kromě samotných interpretů. Na jevišti vidíme světlé bloky, mezi kterými je „rapper“ Kolë, zatímco Beatriçe využívá prostor kolem. Albánské barvy červená a černá se objevují v různých kombinacích hlavně na LED pozadí, ale také jsou promítnuty do kostýmů. Jak můžete vidět z fotografií, Kolë je v černém vojenském kabátci a Beatriçe pro změnu v červených šatech i s červenou rukavičkou. Ačkoliv to mohlo vypadat, že San Marino vyčerpalo všechny zásoby dostupné pyrotechniky, něco málo zbylo i pro vystoupení Albánie, která letos patří mezi jedny z černých koňů soutěže…
Kdo však patří mezi jedny z velkých favoritů, to je Claude z Nizozemska se svou francouzskou baladou C’est la vie. S Claudem přichází trocha zklidnění a to je jedině dobře. Všechna pozornost se upíná na interpreta, který má na sobě fialový oblek, který doplňují perly okolo krku, ostatně sám Claude již před Eurovizí na svých sociálních sítích svůj kostým pro Eurovizi představoval. Snad poprvé za dosavadní zkoušky vidíme velice střídmé až minimalistické využití LED plochy, ale v závěru celé pozadí vybuchne v záplavě růžových a modrých květů, což přináší velmi překvapivý efekt. Clauda na jevišti doplňuje smyčcové těleso, které se skvěle hodí k takové baladě, jako je zrovna C’est la vie.
Chorvatsko je další zemí, která vše z národního kola vzala a zahodila a celé vystoupení překopala od základů, takže Marko Bošnjak během své skladby Poison Cake přináší zajímavé prvky na basilejskou stage. LEDkové „lego“ prvky v horní části jeviště se v případě Chorvatska překříží a posunou níže, takže vytvoří zajímavý prostor, kde Marko bude své tři minuty operovat. Jak můžete vidět v úvodní koláži, dominantní barvy jsou zelená a červená, ale z další fotografie je vidět, že se objeví i růžová, každopádně nechybí pyrotechnické efekty včetně ohně. Marko sice zahodil koncept kuchyně z národního kola Dora, ale u vaření vlastně zůstává, protože uprostřed jeviště je kotel, ve kterém bude vznikat jeho otrávený dort. Zatímco Marko má přes sebe přehozený kožich, který připomíná tudorovského prince, čtveřice tanečníků je v modro-bílém oblečení, které v závěru odhalí i Marko pod kožichem. Čekejme tak vystoupení se silným čarodějnickým podtextem.
Po Chorvatsku nás čeká třetí odpočinková vsuvka v podobě automatického finalisty, tentokrát domácího Švýcarska. Zoë Më uvidíme poprvé na čtvrtečních zkouškách finalistů.
A závěr prvního semifinále patří Theo Evanovi z Kypru a jeho skladbě Shh. Kyperská delegace slibovala inovativní staging a něco, co na Eurovizi dosud k vidění nebylo a skutečně tomu tak je. Dominantním prvkem jsou totiž dvě věže z konstrukce lešení, se kterými operuje čtveřice Theových tanečníků. Během vystoupení se kombinace černé a bílé barvy změní na kombinaci černé a červené, než se opět vrátí k černobílé. Na sobě má Theo i jeho tanečníci černé kalhoty a černé vesty, protože ruce rozhodně potřebují mít volné. Celé vystoupení je plné gymnastických prvků a rozhodně se jedná o možná fyzicky nejnáročnější vystoupení, které jsme během prvních zkoušek prvního semifinále viděli. V jednom okamžiku dokonce vše ztichne a vše se zaměří pouze na hlasitě oddechujícího zpěváka. Pokud Thea sledujete na sociálních sítích, určitě vám neunikla jeho příprava, kdy trénoval zpívat píseň během cvičení na běžícím páse. Co je však velice efektní záběr je postava vitruviánského muže od Leonarda da Vinciho, kterou mezi lešením vytvoří Theo společně se svými tanečníky. Jak efektní zakončení prvního semifinálového přenosu.
Jak na vás působí tato druhá dávka prvních zkoušek letošní Eurovize?
Zdroj: Reddit – Eurovision Song Contest (text), EBU/Sarah-Louise Bennett, Alma Bengtsson a Corinne Cumming (fotografie)
