EBU představila finálové pořadí vystupujících
Pod těmito čísly budou letošní finalisté bojovat o eurovizní trofej!
EBU pozdě v noci zveřejnila pořadí letošního finále. Vycházela z vylosovaných polovin jednotlivých finalistů. Nizozemsko si už v loňském roce vylosovalo pro finále číslo 23. Jedná se o tradici, kdy o pořadí hostitelské země rozhoduje čistě los. Finále 65. ročníku Eurovision Song Contest zahájí Kypr, o závěrečné vystoupení se poté postará San Marino. Fanoušci Flo Ridy si tak budou muset počkat až na úplný konec.
Takto bude vypadat program sobotního velkého finále:
- Kypr
- Albánie
- Izrael
- Belgie
- Rusko
- Malta
- Portugalsko
- Srbsko
- Spojené království
- Řecko
- Švýcarsko
- Island
- Španělsko
- Moldavsko
- Německo
- Finsko
- Bulharsko
- Litva
- Ukrajina
- Francie
- Ázerbájdžán
- Norsko
- Nizozemsko
- Itálie
- Švédsko
- San Marino
Co na letošní „running order“ říkáte? Kdo z něj podle vás nejvíce vytěží a kdo naopak zapadne?
Itálie je taky pořád na konci. 2015 a 2018 poslední, 2019 22. místo a letos 24. Přitom to vůbec nepotřebuje, jako jediná z velké pětky nedělá dlouhodobě ostudu.
Švédsko předposlední, tak to je šok…. 😀 Bylo vůbec někdy třeba první?
Například v kyjevském semifinále 2017. Ale pro finále si velmi často losují právě druhou polovinu večera, stejně jako letos.
OMG Albánie zase č. 2, na jejich místě bych byla furious :-D. Za sebe bych na dvojku strčila právě to Švédsko, které podle mě nemá ve finále co dělat.
Doufala jsem, že to bude uzavírat Itálie, to by mi přišlo mnohem stylovější.
Kypr na jedničku chápu, přestože písnička není můj šálek kávy, tak jsem v SF fakt ocenila velmi precizní provedení. Ben by se mohl učit.
Belgii za mě mohli teda dát taky později.
Vítěz podle mě bude ve druhé polovině, je to jasný.
Teď si troufám tvrdit, že měli bookmakeři pravdu. Tohle pořadí podle mě, potvrdilo, že to bude mezi Francií, Itálií a Švýcarskem. Jelikož v posledních letech vystupuje vítěz okolo 10.-14. nebo 20.-24. místa v pořadí. A Malta, ta je podle mě už odepsaná.
Až se mě příště nějaký naiva pokusí přesvědčit o tom, že se EBU vůbec nesnaží rok co rok devótně umetat Švédsku cestičku k obligátní TOP5, zasměju se smíchem tak hlasitým a burácivým, až se ve stockholmském budoáru Christera Björkmana rozechvějí okenní tabulky. A pak si odplivnu.
To bylo krásně řečeno. Nemám, co dodat. 😀