Exkluzivní rozhovor s Lake Malawi před Tel Avivem

Právě dneska naše výprava odlétá do Tel Avivu. I tak si ale Lake Malawi, konkrétně Jeroným, udělali čas, aby odpověděli na zvědavé otázky našeho webu! Začtěte se do rozhovoru, než vypuknou první zkoušky!

Ahoj Lake Malawi! Jako by to bylo včera, když jsme vám gratulovali k výhře v českém národním kole. Nyní máme posledních pár dní před prvními zkouškami v Izraeli. Co pro Lake Malawi znamenala Eurovize v lednu a co znamená dnes? Najdete nějaké zásadní rozdíly?

Samozřejmě je v tom velký rozdíl. Před čtyřmi měsíci byla Eurovize něco v podstatě abstraktního. Jasně, člověk se může podívat na videa z předchozích ročníků, může slyšet spoustu historek, rad, tipů od předešlých účastníků, ale zažít si to je něco úplně jiného. A to jsme zatím měli jen “předkrm” v podobě pre-parties. Pro mě je asi tou největší změnou to, že za všemi těmi skladbami teď už vidím konkrétní lidi, jak mluví a co si myslí, a dívám se tak na ty písničky úplně jinak.

 

První zkoušky jsou skutečně za dveřmi. Jaké pocity ve vás převládají a jaká očekávání z prvního kroku na eurovizní stage máte?

Momentálně zatím jeden konkrétní pocit nepřevládá. Ale tipuji, že později se asi bude střídat nervozita s úžasem a vděčností.

 

Česko letos patřilo k jedněm z mála delegací, které navštívily prakticky všechny preparties. Našli jste v průběhu dubna něco, co vám, ostříleným hudebníkům, tyto koncerty daly nebo v čem vás překvapily?

Já myslím, že všichni máme z preparties dobrý pocit. Cítili jsme, že Friend of a Friend funguje naživo. Navíc je to skvělá příprava a to nejen pro samotné vystoupení, ale i pro rozhovory a další aktivity s Eurovizí spojené. Vyzkoušet si v Madridu red carpet byla třeba zkušenost k nezaplacení. V Tel-Avivu to pak všechno bude podobné, jen třikrát větší.

 

Preparties jsou opravdu z velké části i kvanta rozhovorů. Jaká byla ta nejvíce otravná otázka, kterou jste dostávali?

Já osobně jsem se nedostal do fáze, že už by mi nějaká otázka přišla otravná. Nejčastější otázky byly pravděpodobně na téma písně Friend of a Friend a proč se jmenujeme Lake Malawi. Samozřejmě si úplně neužíváme opakovat to stále dokola, ale když to člověk vykládá podvacáté, tak si to aspoň dobře vypiluje.

 

Shodujete se jako kapela na tom, které letošní písně se vám líbí? Která se třeba líbí vám všem a která vás naopak “rozděluje”? A je nějaký song, který vás chytl až v průběhu preparties?

Z většiny se asi budeme shodovat. Žádnou píseň, která by nás rozdělovala jsem nezaznamenal. Albertovi se asi o něco více než mně líbí Tulia, protože se soustředí i na text. Mně se zase asi více než jemu líbí Arcade a Too Late For Love. S Tondou si ujíždíme na Chameleon a hlavně na Spirit In The Sky od Keiino. To je po preparties rozhodně náš největší guilty pleasure a dát si po ráno pár taktů v laponštině pak celému dni jenom prospěje. 😀 Ale do mých osobních spotify playlistů mi pořád žádná eurovizní skladba neproklouzla. Uvidíme po semifinále.

 

Vaše trio (Albert, Jeroným, Antonín) doplní tři vokalisté. Můžete vaše vokalisty představit čtenářům? Jak jste k nim přišli a jak často jste měli v nabitém programu zkoušky?

Vokalisty našel a vybral Jan Maxián, který s námi jede na Eurovizi jako zvukař. Vokalisti jsou Adina Vostry, Jakub Gabriel Rajnoch a Iby Pop. Zkoušek zase tolik nebylo, takže místo představování radši pošlu jejich instagram profily. Možná z toho budou mít i větší radost 🙂

https://www.instagram.com/ibypop/

https://www.instagram.com/adinavostry/

https://www.instagram.com/ja_ga_ra/

 

Každého samozřejmě zajímá samotné vystoupení. Ačkoliv víme, že nesmíte říci mnoho, můžete alespoň něco prozradit? Jaká bude dominantní barva vašeho vystoupení? Budete mít vokalisty schované nebo na stagi? A existuje něco ohledně vašeho vystoupení, z čeho máte obavy?

Odpovím pouze telegraficky. Vše co nejvíc tajné. Dominantní barva není. Vokalisti schovaní. Obavy nejsou.

 

Sázkaři vašemu songu věří stále víc a víc. Čemu to připisujete? Svazuje vás skutečnost, že byste dle sázek a většiny predikcí neměli v letošním finále chybět? Bude tohle vaše pomyslná hranice mezi úspěchem a neúspěchem na Eurovizi?

Já už jsem někde říkal, že pro mě je soukromým cílem finále, aby se k naší kapele a skladbě musel vyjádřit Graham Norton, který komentuje finále na BBC. Myslím, že naše kapela poskytuje hodně materiálu pro nějaký suchý nekorektní vtip. Ale i když si odmyslím tuto svoji osobní metu, tak asi všichni cítí, že právě ten postup do finále bude rozhodovat o úspěchu/neúspěchu. Odhady sázkařů, když zatím nebyla ani jedna zkouška žádné skladby, bereme s rezervou.

 

Na co se kromě Eurovize samotné do Izraele nejvíce těšíte? Máte nějaké speciální plány?

Všichni z kapely jsme byli v Izraeli poprvé až při natáčení pozvánky a to jsme moc času neměli. Řekněme si to narovinu, Izrael je fascinující místo a to po všech stránkách. Takže já doufám, že bude prostor se podívat do Jeruzaléma a k Mrtvému moři, ačkoliv je to trochu cliché. Albert pak asi bude chtít stihnout si aspoň párkrát zasurfovat a sice to taky pořád opakujeme dokola, ale to jídlo tam je neuvěřitelné.

 

Co vás čeká v nejbližší době po Eurovizi, ať už v hudebním či osobním životě?

Krátký odpočinek a pak už dopředu nasmlouvané koncerty po ČR. A někdy poté snad i nějak navážeme na Eurovizi. Friend of a Friend nějaký ohlas v zahraničí má a byla by škoda to celé propásnout.

Na závěr několik otázek od našich čtenářů:

Vláďa: Plánujete se v Tel Avivu účastnit nějakých akcí, jako například vystoupení v eurovizní vesnici, v euroclubu nebo na tradiční Wiwi Jam?

Určitě se chceme zúčastnit většiny akcí. Dostali jsme pozvánku z Wiwiblogs, kluci z ČT řeší i další koncerty. V Izraeli nehodláme sedět na hotelu. Ale musíme si dát taky pozor na to, abychom to nepřepálili. Pořád je to hlavně o těch 3 minutách v Tv a na ty musíme být naprosto koncentrovaní. Většinu akcí tam budeme směřovat spíš na první týden a pak až po semifinálovém vystoupení.

 

Kuba: Při většině vystoupení říkáte před posledním refrénem “We are Lake Malawi from the Czech Republic”. Co bude Albert křičet v Tel Avivu?

Netuším, jestli už nad tím Albert přemýšlel. Ta fráze “We are Lake Malawi from….” vychází z koncertů. Často hrajeme na akcích jako součást nějakého velkého programu, kde lidi někdy ani netuší, kdo je právě na stage. Je proto dobré říkat název kapely co nejčastěji, aby se lidem vryl do paměti. Na Eurovizi to už tak nutné nebude, ale co když někdo bude jen tak brouzdat televizními kanály a zrovna přepne na naše vystoupení. Možná to je taky praktické. 😀

Ale pro mě vlastně nějaká konkrétní slova zas tak podstatná nejsou. Důležité je říct je ve správný moment a se správným výrazem, aby to lidi “nakoplo” před posledním refrénem. Když to trochu přeženu, tak ono vlastně působí cokoliv. Ať si klidně zařve “Boloňské špagety s vanilkovou zmrzlinou”, když vystihne ten pravý okamžik, tak to taky bude fungovat. 🙂

 

Lukáš: S kterými zástupci jste se na preparties nejvíce sblížili?

Vlastně jich je docela dost. Miki ze Španělska, Sarah z Irska, Leonora z Dánska. Tam se Albertovi i povedlo zazpívat si společně nějaký cover. Dělat si vzájemná selfie a navzájem si  je sdílet na sociálních sítích je určitě dobrý marketingový tah, ale to nás moc nebaví. Pro nás je to všechno pořád hlavně o hudbě. No a z těch dalších můžu jmenovat třeba Eliota z Belgie, Victor Crone, Katerina Duska, Keiino, S!sters z Německa. No a v Madridu jsme se třeba hodně dobře seznámili s Cesárem Sampsonem. Ten žije ve Vídni a zná dobře i Brno, takže jsme si rozhodně měli co říct.

 

Pája: Budete mít i v Tel Avivu během vystoupení již typické svetry ve žluté, červené a černé barvě?

Ano. 🙂

 

Moc vám děkujeme za rozhovor a především za celý web ESC Arena vám přejeme, ať vše v Tel Avivu klape tak, jak si představujete, a vězte, že vás budeme sledovat na každém kroku! 🙂

 

Fotografie: Tomas Gal