Hudební novinky (3.)

Nakoukneme do Francie a pak už nás čeká cesta Balkánem – Albánie, Bulharsko, Makedonie a Černá Hora!

Výběr ve třetích Hudebních novinkách nás vrátí do let 2001, 2008, 2010, 2013 a 2014. Klidně se posaďte a pojďme na další pětici letních songů od eurovizních interpretů.

Natasha St-Pier (Francie 2001) – Aimer c’est tout donner

Od roku 2000 se Franncii nepodařilo získat lepší finálové umístění než v roce 2001. Natasha St-Pier, které tehdy bylo pouhých dvacet let, si posléze získala oblibu ve frankofonních zemích i v některých státech napříč Evropou. Za některá svá alba získala zlaté či platinové desky, v roce 2014 dokonce spolukomentovala pro francouzskou televizi Eurovizi z Kodaně. Letos vydala Natasha CD s názvem Aimer c’est tout donner s podtitulem Thérèse de Lisieux. To je světice Terezie z Lisieux, které je deska věnována. První singl z tohoto CD nese stejný název jako samotná deska, tedy Milovat znamená dát všechno.

Deep Zone Project (Bulharsko 2008) – Golden Girls

Hudební seskupení Deep Zone Project za dobu svého působení změnilo své složení a tak se nejedná dnes o identickou sestavu jako v roce 2008 na Eurovizi. Taneční styl ale zůstal zachován a jak mají Bulhaři často ve zvyku, je v jejich tvorbě částečně zakomponována i tradiční kultura Bulharska – tamější folklór. Takové prvky najdeme i v jejich letním singlu Golden Girls, který vznikl jako oficiální hymna mistrovství světa v moderní gymnastice.

Juliana Pasha (Albánie 2010) – Ne me je!

Z patnácti účastí na Eurovizi se Albánii podařilo dostat do finále celkem osmkrát a Juliana Pasha byla v roce 2010 jedním z těchto šťastných reprezentantů. Po ní už se to podařilo pouze třikrát a tak je třeba si toho u této balkánské země vážit. Pokud je pro vás synonymem letního songu veselá rytmická píseň, kterou doprovází tanec v ulicích, pak tuto definici Ne me je! (Já ne!) splňuje naprosto přesně. A to bychom nebyli v Albánii, kdyby se do písničky nepodařilo dostat i nějaké národní hudební prvky. Užijte si tedy tuto letní atmosféru a vraťte se myšlenkami do letošního parného léta a třeba i někam, kde jste strávili letní dovolenou.

Lozano (Makedonie 2013) – Jako Jako

Makedonie se možná brzy dočká změny oficiálního názvu z bývalé jugoslávské republiky Makedonie na Severní republiku Makedonie. Na Eurovizi se jim ale v posledních letech příliš nedaří. Od roku 2008 se do finále dostala pouze Kaliopi v roce 2012 s písní Crno i belo. Lozano se na Kaliopi snažil navázat v roce 2013, ale jeho píseň Pred da se razdeni, kde ho pěvecky doprovodila i zpěvačka romského původu Esma Redžepova, která zesnula koncem roku 2016, skončila až šestnáctá v semifinále. Lozano (vlastním jménem Vlatko Lozanoski) ale ve své zemi platí za úspěšného interpreta a pravidelně tak můžeme sledovat jeho balkánsky laděné písničky s téměř až filmovými videoklipy. Ten nejnovější nese název Jako Jako, což (pro nás možná překvapivě) lze přeložit jako Velmi silné.

Sergej Ćetković (Černá Hora 2014) – Ako te zaboravim

Pokud použijeme podobné srovnání jako u Makedonie, Černá Hora si na Eurovizi také nevede přiliš slibně. Do finále se jí podařilo probojovat (stejně jako Česku) pouze dvakrát v historii její účasti, jejiž počítadlo je aktuálně na stavu deset. Oba šťastní kvalifikanti se dostali do finále hned po sobě v letech 2014 a 2015. Tím prvním z nich je právě Sergej Ćetković, který je věrnný svému hudebnímu stylu a dělá typicky balkánskou hudbu. Proto jsou jeho skladby vydané po Eurovizi dost podobné i jeho soutěžní písni Moj svijet. Posledním singlem, který vydal je pak Ako te zaboravim, jehož název lze do češtiny přeložit jako Kdybych na tebe zapomněl nebo Když na tebe zapomenu.

Trefili jsme se vám tentokrát do noty? Podělte se s námi o vaše favority v komentářích pod článkem!